|
|
Náročnost profese operátora zdravotnického operačního střediska nejen v době pandemie
ŽABA, Dominik
Tématem této bakalářské práce je Náročnost profese operátora zdravotnického operačního střediska nejen v době pandemie. V teoretické části této bakalářské práce je popsána práce a struktura zdravotnické záchranné služby, činnost, historie a současnost zdravotnického operačního střediska, náplň práce a náročnost profese operátora zdravotnického operačního střediska a dále je v této práci popsána pandemie Covid 19. Praktická část bakalářské práce obsahovala čtyři cíle a čtyři výzkumné otázky. Cílem prvním bylo zmapovat náročnost profese operátora ZOS. Cíl druhý měl za úkol zmapovat změny v práci operátorů ZOS, které nastaly během pandemie Covid 19. Třetí cíl zjišťoval vliv pandemie Covid 19 přímo na jednotlivé operátory ZOS. Posledním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak hodnotí operátoři ZOS svou připravenost na práci operátora ZOS. Empirická část bakalářské práce byla provedena pomocí polostrukturovaného rozhovoru s devíti operátory zdravotnických operačních středisek z Pardubic, Jihlavy a Českých Budějovic. Rozhovor zahrnoval dvacet čtyři otázek, které byly pro lepší přehlednost rozděleny do devíti kategorií. Všechny cíle této bakalářské práce byly splněny na základě zodpovězení všech výzkumných otázek. Bylo zjištěno, že profese operátorů ZOS je nepochybně náročná hlavně po psychické a komunikační stránce. Rovněž byl zjištěn fakt, že se práce operátorů ZOS v době pandemie Covid 19 změnila, neměla ale na operátory ZOS v souvislosti s jejich profesí vážnější vliv. Pozitivně hodnotíme současnou připravenost operátorů ZOS na jejich profesi. Výzkum ovšem poukázal na nedostatečnou připravenost operátorů ZOS před začátkem výkonu tohoto povolání.
|
|
|
Připravenost zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby jako subjektu kritické infrastruktury na výpadek elektrické energie ve vybraných krajích
VAŠTOVÁ, Simona
Tato diplomová práce se zabývá a rozebírá připravenost zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby ve vybraných krajích, mezi které patří Plzeňský kraj a Jihočeský kraj, na výpadek elektrické energie. V teoretické části je popsána zdravotnická záchranná služba, systém jejího poskytování přednemocniční neodkladné péče a se zaměřením na zdravotnické operační středisko, dále kritická infrastruktura, včetně subjektu kritické infrastruktury a krizové připravenosti a nedílnou součástí je i elektrická energie a výpadek elektrické energie. Výzkumná část je provedena formou řízených rozhovorů s odbornými pracovníky zdravotnických záchranných služeb, kteří se danou problematikou zabývají. Na základě získaných dat z rozhovorů je provedena SWOT analýza a následně jsou interpretovány výsledky. Výzkum ukázal, jak jsou jednotlivá zdravotnická operační střediska připravena na výpadek elektrické energie, a ve kterých oblastech mají nedostatky. Mezi klady se řadí vyšší počet vlastních dieselagregátů využitých k řešení výpadku elektrické energie a i dodání dieselagregátu od hasičského záchranného sboru kraje. Na základě zjištěných dat a provedené SWOT analýzy je zvolen postup pro zlepšení připravenosti na výpadek elektrické energie a k odstranění nebo zmírnění slabých stránek, popřípadě eliminování některých hrozeb. V diskuzi je výsledkem předložení nedostatků a návrh možných zlepšení, která by napomohla k lepší připravenosti zdravotnických operačních středisek. Tyto návrhy budou prezentovány dotčeným odborným osobám
|
|
|
Metodika zdravotnického operačního střediska během pandemie SARS-CoV-2
ČÍHAL, Marek
Tato bakalářská práce byla zaměřena na metodiku zdravotnického operačního střediska (ZOS) během pandemie viru Severe acute respiratory syndrome - related coronavirus 2 (SARS-CoV-2). Zkoumala, jak se změnily postupy dispečerů operačních středisek a také mapovala zkušenosti členů výjezdových posádek s předáváním informací získaných od pacientů na tísňovou linku. I když je v této době onemocnění způsobené tímto virem na ústupu, stále se jedná o aktuální celosvětovou hrozbu, která by neměla být podceňována. Práce popisuje jak onemocnění Coronavirus disease (COVID 19), tak i metodiku dispečerů na ZOS. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat postupy dispečerů ZOS během pandemie SARS-CoV-2 a zmapovat zkušenost zdravotnických záchranářů s vyhodnocováním tísňové výzvy prostřednictvím ZOS u pacientů s epidemiologickými kritérii možné nákazy COVID 19. Výzkum probíhal na ZOS kraje Vysočina v Jihlavě. Byl zvolen kvalitativní typ výzkumu, který byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s deseti dispečery a deseti zdravotnickými záchranáři (ZZ) výjezdových posádek, kteří odpovídali na předem připravené otázky. Tyto otázky se zabývaly zejména vyhodnocovanými epidemiologickými kritérii, změnou metodiky při pandemii SARS-CoV-2 a spokojeností ZZ s předávanými informacemi. Výsledky výzkumného šetření dispečerů ZOS ukázaly, že ne všichni postupují při odběru a vyhodnocování epidemiologických kritérií jednotně, ale zároveň jsou znalí aktuálních doporučených postupů a ve velké míře je až na malé odchylky dodržují. Výsledky výzkumného šetření se zdravotnickými záchranáři výjezdových posádek ukázalo, že nejsou zcela se způsobem předávání informací prostřednictvím ZOS spokojeni, přesto si cení práce svých kolegů dispečerů a považují ji, vzhledem k aktuální situaci, za více než dostatečnou.
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace dospělého pacienta dispečerem zdravotnického operačního střediska
BARTL, David
Tématem této bakalářské práce bylo Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace dospělého pacienta dispečerem zdravotnického operačního střediska. Práce byla rozdělena do dvou částí. První část byla teoretická, druhá výzkumná. Teoretická část se věnovala Zdravotnické záchranné službě a Zdravotnickému operačnímu středisku. Dále se v práci objevovala zmínka o anatomii srdce a srdeční zástavě. Taktéž pojednávala o problematice neodkladné resuscitace, řetězci přežití a telefonicky asistované neodkladné resuscitaci. Druhou část tvořila výzkumná část. Zde byly stanoveny dvě výzkumné otázky a dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti dispečerů zdravotnického operačního střediska v poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Druhým cílem bylo zmapovat, jak postupují dispečeři zdravotnického operačního střediska v poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Praktická část byla provedena kvantitativní metodou, a to technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo 10 dispečerů krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje, kterým bylo položeno 27 otázek. Získaná data byla pro přehlednost rozložena do 14 kategorií a dále zpracovaná do tabulek. Cíle práce byly naplněny a podařilo se odpovědět na výzkumné otázky. Výzkum ukázal, že teoretické znalosti vedení telefonicky asistované neodkladné resuscitace mají operátoři větší u dospělého pacienta než u dětského. Výzkum také zmapoval postup telefonicky asistované neodkladné resuscitace u jednotlivých respondentů. Výsledky byly brány spíše jako pozitivní.
|
|
|
Práce dispečera zdravotnické záchranné služby
MITTNER, Viktor
Tato bakalářská práce se zabývala především činností dispečerů, ale i problematikou zdravotnického operačního střediska jako takového. Mnoho lidí neví, co si pod pojmem zdravotnické operační středisko představit. Pro většinu je to pouze nenáročné sedění u telefonu a přijímání hovorů. Rád bych proto touto prací poukázal na skutečnosti související s tímto povoláním a pokusil se vyvrátit toto tvrzení většiny. Tato práce zmiňuje zdravotnické operační středisko, jeho historii v České republice, zajímá se o jeho úlohy, uspořádání a vybavení. Dále se zabývá činností samotných dispečerů včetně jejich vzdělání a trestní odpovědnosti. Důraz je kladen také na stres působící na dispečery při výkonu této profese. Velká část práce se věnuje odběru tísňové výzvy, telefonicky asistované neodkladné resuscitaci a telefonicky asistované první pomoci. Mezi cíle této bakalářské práce patřilo zmapování teoretických znalostí dispečerů a zjištění jednotlivých postupů při poskytování telefonicky asistované resuscitace jak dospělého, tak dítěte. Dalším cílem poté bylo zjištění spokojenosti dispečerů s výkonem tohoto povolání. Byl proveden kvalitativní výzkum technikou rozhovoru. Rozhovor mapoval znalosti a spokojenost s touto profesí spokojeni a problematiku telefonicky asistované resuscitace dospělého a dítěte. Výsledky výzkumného šetření dle jednotlivých cílů ukazují, že dispečeři nejsou dostatečně připraveni k výkonu povolání dispečera zdravotnického operačního střediska ihned po dokončení studia, využívají stejné, nebo velmi podobné postupy při poskytování telefonicky asistované resuscitace dospělého či dítěte a vykazují spokojenost s výkonem tohoto povolání.
|
|
|
Indikovanost výjezdů zdravotnické záchranné služby
AIZNEROVÁ, Daniela
Bakalářská práce byla zaměřena na bližší porozumění problematiky indikovanosti výjezdů zdravotnické záchranné služby (ZZS) a to z pohledu zdravotnických operačních středisek. Problematika indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby je jedním ze stále řešených a aktuálních témat v přednemocniční neodkladné péči. Činnosti výjezdových posádek stejně jako činnosti zdravotnického operačního střediska (ZOS) jsou dány zákonem 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, avšak stále častěji dochází k hovorům na tísňovou linku, jejichž určení pro zdravotnickou záchrannou službu je sporné. Práce tedy mapuje znalost indikačního seznamu dispečery a jejich přístup ke klasifikaci událostí. Zároveň se zabývá řešením neindikovaných volání a zneužíváním ZZS. Cílem výzkumu bylo mimo jiné porovnání postupů a znalostí mezi dvěma kraji. Výzkum probíhal na ZOS Jihočeského kraje a na ZOS Plzeňského kraje. Byl zvolen kvalitativní typ výzkumu polostrukturovanými rozhovory. Vzorek respondentů tvořilo 8 dispečerů zdravotnického operačního střediska, tedy osob přímo zodpovědných za příjem výzev a koordinaci posádek. Otázky rozhovoru jsou zaměřeny jak na příjem tísňové výzvy, tak na operační řízení. Především se zaměřují na naléhavosti N3 a N4, kde se nejčastěji setkáváme s ne úplně jednoznačnými indikacemi. Zabývá se také poměrem využití formalizovaného a intuitivního postupu při rozhodování dispečerů. A v neposlední řadě dispečery konfrontují s pojmem zneužívání ZZS a řešením neindikovaných volání. Rozhovory poskytly informaci o široké škále přístupů k dispečerské práci, ale v zásadních bodech většinou docházelo ke shodě názorů. Z výsledků vyplývá, že dispečeři jsou postupů a legislativy ZZS znalí, nicméně i přes uplatnění převážně formalizovaného přístupu ke klasifikacím je potřeba jednat i částečně intuitivně, jelikož žádné volání není nikdy stejné jako případ předpisový. Větší je pak snaha definovat pojmy neindikované volání a zneužívání ZZS, které však každý z dispečerů vnímá individuálně, stejně jako je vnímá každý záchranář, který s nimi přijde do styku. Tyto pojmy často vyvolávají velké emoce mezi dispečery ZOS a záchranáři. Nicméně jak vyplývá z výsledků ani tento problém nemá jen jeden úhel pohledu, ale má jich hned několik a všechny je třeba brát v potaz při jeho řešení.
|
|
|
Příjem tísňové výzvy na lince 155
STÁRKOVÁ, Denisa
Příjem tísňové výzvy na lince 155 je tématem této bakalářské práce. Teoretická část práce se věnuje popisu zdravotnického operačního střediska, požadavkům a pracovní náplni dispečerů, kteří právě na zdravotnickém operačním středisku pracují. Dále je popsáno zpracování tísňové výzvy, způsob komunikace s volajícím a v neposlední řadě také telefonicky asistovaní první pomoc a telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti dispečerů v poskytování první pomoci při telefonicky asistované neodkladné resuscitace dospělých. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti dispečerů v poskytování první pomoci při telefonicky asistované neodkladné resuscitaci dětí. Byl proveden kvalitativní výzkum technikou polostrukturovaného rozhovoru. Tyto rozhovory byly uskutečněny na zdravotnickém operačním středisku Jihočeského kraje. Respondenti byli právě dispečeři tísňových linek, kteří na tomto operačním středisku pracují. Náhodně bylo vybráno deset respondentů. Výsledky byly rozděleny do dvanácti kategorií, pro lepší orientaci v práci. Oba stanovené cíle se tímto způsobem povedlo splnit. Bylo zjištěno, že dispečeři zdravotnického operačního střediska v problematice telefonicky asistované neodkladné resuscitace dětí a dospělých odpovídali velmi pečlivě a s přehlednou dávkou znalostí. Dispečeři mají znalosti a dokážou popsat postup jednotlivých kroků před zahájením resuscitace. Znalosti a zkušenosti s AED byly také na dobré úrovni. Odpovědi respondentů ohledně potřeby resuscitace pro více postižených osob se neshodovaly, někteří neměli žádnou odpověď. Dispečeři si tuto situaci neuměli představit a nevěděli by, jak by se někteří rozhodovali. U komunikace s někým, kdo neodkladnou resuscitaci odmítá, se názory dispečerů rozcházely. Výsledky této práce ukázaly potřebu zařazení do školících programů zaměstnavatelem způsoby komunikace při neodkladné resuscitaci, nejlépe pomocí modelových situací.
|
|
|
Schopnost laické veřejnosti poskytnout první pomoc v akutních stavech z pohledu zdravotnických záchranářů
SKALICKÝ, Tomáš
Bakalářská práce zkoumá problematiku poskytování laické první pomoci v akutních stavech z pohledu zdravotnických záchranářů. Tato práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část jako první popisuje zdravotnickou záchrannou službu, její složky a druhy výjezdových posádek za účelem objasnění vztahu mezi první pomocí a přednemocniční neodkladnou péčí. Následně je v této části rozebrána první pomoc nejen z hlediska teoretického a praktického, ale i z hlediska sociálně psychologického. V neposlední řadě je zde pozornost také věnována anatomií, fyziologií, patofyziologií a první pomocí šesti vybraných akutních stavů. Druhá část této bakalářské práce se soustředí na analýzu dat získaných během výzkumného šetření. Toto šetření bylo provedeno kvalitativním výzkumem pomocí polostrukturovaného rozhovoru o 33 otázkách s celkem osmi zdravotnickými záchranáři, kteří vykonávají službu v Jihočeském kraji a pomocí přímého vlastního pozorování během praxí. Cílem práce je zjistit, jaký je rozsah schopností laické veřejnosti při poskytování první pomoci, jaká je efektivita jejich provedení a zda-li oplývá laická veřejnost ochotou pomáhat. Získané informace vedly k zodpovězení výzkumných otázek a ke splnění všech cílů této práce. Výsledky zkoumání této práce vyhodnocují laickou veřejnost jako dostatečně ochotnou a s rozsahem schopností, které jsou postačující k provedení základních úkonů první pomoci, avšak efektivita těchto provedených úkonů je značně nízká. Hlavním přínosem této bakalářské práce je zvýšení povědomí o problematice laické první pomoci, což by mohlo přispět ke zlepšení výuky první pomoci a následně ke zlepšení v oblasti poskytování první pomoci laickou veřejností v akutních stavech.
|
|
|
Užívání návykových látek u pracovníků zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby
Švarcová, Barbora ; Chomynová, Pavla (vedoucí práce) ; Kulhánek, Adam (oponent)
Pracovníci v urgentní medicíně jsou ohroženi stresem a syndromem vyhoření. Tato rizika, provázející výkon jejich povolání, mohou vést k užívání návykových látek. Pracovníci zdravotnických operačních středisek zdravotnických záchranných služeb jsou jednou ze skupin, které jsou ohroženy těmito riziky, vznikla tedy hypotéza, že i oni užívají tyto návykové látky a to ve větší míře než obecná populace. Cílem práce bylo zmapovat užívání návykových látek mezi pracovníky zdravotnických operačních středisek a stanovit, jaké návykové látky a v jaké míře je tito pracovníci užívají. Dalším cílem bylo potvrzení hypotézy o souvislosti syndromu vyhoření a užívání návykových látek. Data byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření v 11 krajských zdravotnických záchranných službách, které probíhalo online v první polovině roku 2019. Výzkumu se zúčastnilo 25 % oslovených pracovníků, tedy 88 respondentů. Z výsledků vyplývá, že pracovníci zdravotnických operačních středisek nejvíce užívají tabák a alkohol a to v míře větší než je stanovená výzkumy u obecné populace. Rizikové užívání je pak patrné u užívání alkoholu. Dále mají pracovníci vyšší životní prevalenci užívání konopných látek než obecná populace. Prevalence užívání pervitinu a kokainu je podobná jako u obecné populace. Hypotéza o souvislosti syndromu...
|
|
|
Vývoj operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje
BLÁHOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce je psána teoretickou formou a je zaměřena především na historii Zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje, které se v současnosti nachází v Českých Budějovicích. Je tedy soustředěna na změny a vývoj operačního řízení od samotného vzniku záchranné služby v Českých Budějovicích v 19. století. Cílem této práce je také zmapování nynějších postupů příjmu a vyhodnocení výzev operátory tohoto Zdravotnického operačního střediska. K získání podkladů k dané problematice bylo potřeba uskutečnit mnoho osobních schůzek s bývalými i současnými zaměstnanci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, kteří poskytli podstatné informace pro vznik této práce. Díky těmto rozhovorům bylo možné zaznamenat důležité události a změny, které byly doplněny informacemi především z výročních zpráv Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, Státního okresního archivu Českých Budějovic a z dostupné literatury k této tématice. Výsledkem bakalářské práce je popis celkového vývoje operačního řízení Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje od konce 19. století do současnosti, shrnutí současného stavu Zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje, jeho činnosti, nynější postupy a chystané změny do budoucnosti. Práce také obsahuje zmapování výhod a nevýhod, které přinesl proces centralizace oblastních zdravotnických operačních středisek.
|
host ::
RSS.